Základní ustanovení
Paragrafy:
Čl.1
Čl.2
Čl.3
Čl.4
Čl.5
Čl.6
Čl.7
Čl.8
Čl.9
Čl.10
Čl.10a
Čl.10b
Čl.11
Čl.12
Čl.13
Čl.14
Čl.1
(1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát
založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
(2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z
mezinárodního práva.
Čl.2
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím
orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech,
v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být
nucen činit, co zákon neukládá.
Čl.3
Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a
svobod.
Čl.4
Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
Čl.5
Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné
soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy
a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Čl.6
Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným
hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.
Čl.7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního
bohatství.
Čl.8
Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.
Čl.9
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je
nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení
základů demokratického státu.
Čl.10
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament
souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu;
stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se
mezinárodní smlouva.
Čl.10a
(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České
republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba
souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je
třeba souhlasu daného v referendu.
Čl.10b
(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách
souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v
mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a.
(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové
mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich
jednací řády.
(3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i
navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému
orgánu komor.
Čl.11
Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou
být měněny jen ústavním zákonem.
Čl.12
(1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví
zákon.
(2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.
Čl.13
Hlavním městem České republiky je Praha.
Čl.14
(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak,
státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť
a státní hymna.
(2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
Adresa této části zákona: http://www.agentka.cz/cz/zakony/ustava-ceske-republiky/100001
