Zákon o státní sociální podpoře » § 11

§ 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do
skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku
věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat
výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za
nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce
jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je
poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění.