Nárok na dávku a její výplatu
Paragrafy:
§ 49
§ 50
§ 51
§ 52
§ 53
§ 54
§ 49
(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto
zákonem.
(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto
zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o
přiznání dávky.
§ 50
Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a
společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další
právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory
a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují,
vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti
prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o
přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti
žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce,
její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před
dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti,
udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí
obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení
16 let.
§ 51
(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných
příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této
dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána
výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li
prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se
zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za
kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její
výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do
31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla
být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1.
listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na
dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce
nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato
dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po
zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na
dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro
nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté
přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.
(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období
od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v
rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na
tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první
se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního
čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší,
trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní
čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen
k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v
bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže
nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího
kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní
čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se
rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního
příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní
měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu
sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní
čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního
čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na
sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí
až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení
vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30.
června. Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté
se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok
na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za
kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo
prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za
dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se
obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.
(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na
dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního
měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc
dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.
(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2
písm. a), § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna
podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve
výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.
(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v
této částce.
§ 52
Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně
posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke
kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53
odst. 3.
§ 53
(1) Dávka neprávem
a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží,
b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží,
c) odepřená, nebo
d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží,
se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení
náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující
o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání
dávky oprávněná osoba požádala.
(2) Dávka neprávem
a) přiznaná,
b) vyplácená, nebo
c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem
následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena.
Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.
(3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její
výši, dávka se
a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři
měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově
nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o
přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo
b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode
dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka
vyplacena.
Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno.
(4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se
výše dávky ode dne této změny.
§ 54
(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem
stanoveno jinak.
(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v §
2 písm. a) , § 2 písm. b) v bodu 1 a v § 36 písm. a) a b), zaniká
uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží;
to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. Lhůta podle
předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce.
(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. b) bodech 3 a 4 a § 36 písm. c)
a d), zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku
a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o
svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí
dítěte podle § 41,
b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy
motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla
podle § 42,
c) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,
d) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,
e) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu,
^48a) jde-li o
pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v §
53 odst. 1.
(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí
nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního
měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného
opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu
trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací
detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí
věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu
přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li
o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou
pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby
ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního
právního předpisu
^48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o
nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu
vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního
předpisu
^48d
^48d).
Adresa této části zákona: http://www.agentka.cz/cz/zakony/zakon-o-statni-socialni-podpore/11700181
