Zákoník práce » § 97

§ 97

(1) Překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení
pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém
zasáhly do základní pracovní doby. Věta první neplatí v případě dočasné
pracovní neschopnosti, kdy se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy nebo
platu (§ 192).

(2) Při překážkách v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení
pracovní doby, vymezených přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou
přísluší zaměstnanci pracovní volno, nebo jde-li o činnost zástupců
zaměstnanců, se posuzuje jako výkon práce celá tato doba.

(3) Překážky v práci na straně zaměstnavatele při pružném rozvržení
pracovní doby se posuzují jako výkon práce, jestliže zasáhly do směny
zaměstnance, a to za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky
směny.

(4) Za dobu 1 dne se považuje pro účely odstavců 1 až 3 doba
odpovídající průměrné délce směny vyplývající ze stanovené týdenní
pracovní doby nebo z kratší pracovní doby.

(5) Při uplatnění konta pracovní doby se pracovní volno pro překážky v
práci na straně zaměstnance poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby,
popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný
den.