Moment ...
Shade

Agentka.cz Zákony  Zákoník práce (262/2006 Sb.) - HLAVA V - PRÁVNÍ ÚKONY 

 

Hledejte v zákonech, např. mzda, výpověď nebo dovolená
Shade

Zákoník práce » HLAVA V - PRÁVNÍ ÚKONY

ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
ČÁST DRUHÁ - PRACOVNÍ POMĚR
ČÁST OSMÁ - PŘEKÁŽKY V PRÁCI
ČÁST DEVÁTÁ - DOVOLENÁ
ČÁST DESÁTÁ - PÉČE O ZAMĚSTNANCE
ČÁST JEDENÁCTÁ - NÁHRADA ŠKODY
ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA III - VNITŘNÍ PŘEDPIS
HLAVA XIV - DORUČOVÁNÍ
HLAVA XVIII - PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
ČÁST - PŘÍLOHY
ČÁST - POZNÁMKY



PRÁVNÍ ÚKONY

Paragrafy:   § 18   § 19   § 20   § 21   § 22   § 23   § 24   § 25   § 26   § 27   § 28   § 29  

§ 18

Právní úkony se řídí § 34 až 39, § 40 odst. 3 až 5, § 41, 41a, 42a, 43,
43a, 43b, 43c, 44, 45, 49a, 50a, 50b a 51 občanského zákoníku. Smlouva
podle § 51 občanského zákoníku však nesmí odporovat obsahu nebo účelu
tohoto zákona.

Další případy neplatnosti právního úkonu v pracovněprávních vztazích

§ 19

(1) Neplatný je právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých
práv.

(2) Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud
neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li zaměstnanci následkem
takového neplatného právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen ji
nahradit.

(3) Právní úkon, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného
orgánu, je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon, popřípadě
zvláštní zákon. Požaduje-li tento zákon, aby právní úkon byl s
příslušným orgánem pouze projednán, není právní úkon neplatný, i když k
tomuto projednání nedošlo.

§ 20

Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu, považuje se právní úkon za
platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti
nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž
platí, nebyl-li úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků.

§ 21

(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje tento zákon,
je neplatný, jen stanoví-li to výslovně tento zákon. Právní úkon je
neplatný pro nedostatek formy také tehdy, vyžaduje-li to dohoda
účastníků. Ustanovení věty druhé není možné použít v případě pracovní
smlouvy.

(2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému
návrhu a k jeho písemnému přijetí. Projevy účastníků nemusí být na téže
listině, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

Kolektivní smlouva

§ 22

Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová
organizace.

§ 23

(1) Především v kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová
práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo
povinnosti účastníků této smlouvy. Kolektivní smlouva nemůže ukládat
povinnosti jednotlivým zaměstnancům.

(2) Účastníky kolektivní smlouvy jsou zaměstnavatel nebo více
zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů a jedna
nebo více odborových organizací.

(3) Kolektivní smlouvu není možné nahrazovat smlouvou podle § 51
občanského zákoníku.

(4) Kolektivní smlouva je

a) podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více
zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi
působícími u zaměstnavatele,

b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi
zaměstnavatelů ^10) a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.

(5) Postup při uzavírání kolektivní smlouvy, včetně řešení sporů mezi
účastníky, upravuje zvláštní právní předpis ^11).

§ 24

(1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance,
kteří nejsou odborově organizováni.

(2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná
zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými
organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními
důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě,
nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.

§ 25

(1) Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky.

(2) Kolektivní smlouva je závazná také pro

a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, která
uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří
v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů
vystoupili,

b) zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová
organizace nebo odborové organizace,

c) odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího
stupně odborová organizace.

(3) Zaměstnanec má právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání
o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto
vyjednávání.

(4) Práva, která vznikla z kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům,
se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního
poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

§ 26

(1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu
neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců, která začíná prvním dnem
měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi účastníku kolektivní
smlouvy. Kolektivní smlouvu je možné vypovědět nejdříve po uplynutí 6
měsíců od data její účinnosti. Je-li ukončení doby podle věty první
vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat také údaj
o nejzazší době její účinnosti.

(2) Účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které
byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období,
pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní
smlouvě sjednána odchylně.

§ 27

(1) Podniková kolektivní smlouva je neplatná v té části, která upravuje
práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším
rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně.

(2) Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána účastníky
na téže listině, jinak je neplatná.

§ 28

Pro kolektivní smlouvu se nepoužije ustanovení § 41a, 42a, 43a, 43b,
43c, 44 a 49 občanského zákoníku.

§ 29

Účastníci kolektivní smlouvy jsou povinni s obsahem kolektivní smlouvy
seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.


Zákoník práce ›  ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ ›  HLAVA V - PRÁVNÍ ÚKONY

Adresa této části zákona: http://www.agentka.cz/cz/zakony/zakonik-prace/26200146