Moment ...
Shade

Agentka.cz Zákony  Zákoník práce (262/2006 Sb.) - HLAVA IV - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH 

 

Hledejte v zákonech, např. mzda, výpověď nebo dovolená
Shade

Zákoník práce » HLAVA IV - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH

ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
ČÁST DRUHÁ - PRACOVNÍ POMĚR
ČÁST OSMÁ - PŘEKÁŽKY V PRÁCI
ČÁST DEVÁTÁ - DOVOLENÁ
ČÁST DESÁTÁ - PÉČE O ZAMĚSTNANCE
ČÁST JEDENÁCTÁ - NÁHRADA ŠKODY
ČÁST TŘINÁCTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA III - VNITŘNÍ PŘEDPIS
HLAVA XIV - DORUČOVÁNÍ
HLAVA XVIII - PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
ČÁST - PŘÍLOHY
ČÁST - POZNÁMKY



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH

Paragrafy:   § 182   § 183   § 184   § 185   § 186   § 187   § 188   § 189  

§ 182

Paušalizace cestovních náhrad

(1) Při sjednání paušální měsíční nebo denní částky cestovní náhrady,
popřípadě při jejím stanovení vnitřním předpisem nebo individuálním
písemným určením se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro
poskytování cestovních náhrad skupině zaměstnanců nebo zaměstnanci, z
výše cestovních náhrad a z očekávaných průměrných výdajů této skupiny
zaměstnanců nebo tohoto zaměstnance. Současně se určí způsob krácení
paušální částky za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci.

(2) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen předložit mu k
nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla paušální částka určena.

§ 183

Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování

(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou
zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se
zaměstnancem nedohodne, že záloha nebude poskytnuta.

(2) Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se
zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním
šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele. Zaměstnavatel se
může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí zálohy na zahraniční
stravné v české měně nebo v jiné než v prováděcím právním předpisu
vydaném podle § 189 stanovené cizí měně pro příslušný stát, pokud je k
této měně Českou národní bankou vyhlašován kurz. Při určení výše
zahraničního stravného v dohodnuté měně se nejprve zjistí korunová
hodnota zahraničního stravného, která se přepočítá na dohodnutou měnu.
Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného a částky
zahraničního stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy vyhlášené
Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.

(3) Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak, je
zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty
nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit
zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad
a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Částka, kterou má zaměstnanec
zaměstnavateli vrátit v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem
nahoru.

(4) Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní
cestě vyšší, než činí právo zaměstnance, vrací zaměstnanec
zaměstnavateli ve měně, kterou mu zaměstnavatel poskytl, nebo ve měně,
na kterou zaměstnanec tuto měnu v zahraničí směnil, anebo v české měně.
Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě
nižší, než činí právo zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v
české měně, pokud se nedohodnou jinak. Při vyúčtování zálohy použije
zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v
zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy uvedené v odstavci 2.

(5) Nedohodnou-li se účastníci jinak, je zaměstnavatel povinen do 10
pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem
provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva. Částka,
kterou má zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v české měně, se
zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

§ 184

Při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha,
se přiměřeně použije § 183 s tím, že pro přepočet měn se použijí kurzy
vyhlášené Českou národní bankou a platné v den nástupu zahraniční
pracovní cesty.

§ 185

Požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných
výdajů, a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout
tuto náhradu v jím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám, pokud
tento zákon nestanoví jinak (§ 158 odst. 3).

§ 186

Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli
změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí cestovní náhrady.

§ 187

Za člena rodiny zaměstnance se pro účely poskytování cestovních náhrad,
s výjimkou § 177 odst. 2, považuje jeho manžel, partner ^51a), vlastní
dítě, osvojenec, dítě svěřené zaměstnanci do pěstounské péče nebo do
výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná fyzická
osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije
se zaměstnancem v domácnosti. Domácnost se posuzuje podle § 115
občanského zákoníku.

§ 188

Cestovní náhrady poskytované podle mezinárodní smlouvy nebo na základě
dohod o vzájemné výměně zaměstnanců se zahraničním zaměstnavatelem

(1) Zaměstnanci, který je vyslán na zahraniční pracovní cestu, a po
tuto dobu mu přísluší podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních
výdajů nebo náhrada obdobných výdajů v nižší výši než podle této části,
poskytne zaměstnavatel cestovní náhradu ve výši rozdílu mezi právem
podle této části a náhradou poskytovanou podle mezinárodní smlouvy.

(2) Zaměstnanci, který je vyslán na zahraniční pracovní cestu, a po
tuto dobu mu přísluší podle mezinárodní smlouvy náhrada cestovních
výdajů nebo náhrada obdobných výdajů ve stejné nebo vyšší výši než
podle této části, zaměstnavatel cestovní náhrady podle této části
neposkytne.

(3) Náhrady cestovních výdajů nebo náhrady obdobných výdajů, které jsou
zaměstnanci poskytovány podle mezinárodní smlouvy, se považují za
cestovní náhrady poskytované podle této části.

(4) Jestliže zaměstnavatel sjedná v dohodě o vzájemné výměně
zaměstnanců, že bude zahraničnímu zaměstnanci vyslanému do České
republiky poskytovat stravné, je povinen jej poskytovat nejméně ve výši
horní hranice stravného stanovené v § 176 odst. 1. Zaměstnavatel
uvedený v části sedmé hlavě III může poskytovat stravné zahraničnímu
zaměstnanci až do výše dvojnásobku stravného stanoveného ve větě první
a kapesné až do výše 40 % takto sjednaného nebo určeného stravného.

§ 189

Zmocňovací ustanovení

(1) V pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních
věcí vyhláškou

a) mění sazbu základní náhrady za používání silničních motorových
vozidel stanovenou v § 157 odst. 4,

b) mění stravné stanovené v § 163 odst. 1 a § 176 odst. 1,

c) stanoví průměrnou cenu pohonných hmot, a to podle údajů Českého
statistického úřadu o cenách vozidel, o cenách jídel a nealkoholických
nápojů ve veřejném stravování a o cenách pohonných hmot.

(2) V mimořádném termínu Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví
vyhláškou sazbu základní náhrady za používání silničních motorových
vozidel, stravné nebo průměrnou cenu pohonných hmot, jakmile se podle
údajů Českého statistického úřadu některá z cen uvedených v odstavci 1
ode dne účinnosti tohoto zákona, nebo ode dne účinnosti poslední úpravy
obsažené ve vyhlášce, zvýší nebo sníží alespoň o 20 %.

(3) Stravné se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem
dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. Sazba základní náhrady a
průměrné ceny pohonných hmot se zaokrouhlují na desetihaléře směrem
nahoru.

(4) V pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí vyhláškou
stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného v celých měnových
jednotkách příslušné cizí měny, a to na základě návrhu Ministerstva
zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o
cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích
zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní
třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a s
využitím statistických údajů mezinárodních institucí.

(5) V mimořádném termínu Ministerstvo financí upraví vyhláškou výši
základní sazby zahraničního stravného, jakmile se cena uvedená v
odstavci 4 a kurz stanovené cizí měny od poslední úpravy zvýší nebo
sníží alespoň o 20 %.

(6) Vláda stanoví nařízením pro zaměstnance, se kterými sjedná
zaměstnavatel uvedený v části sedmé hlavě III místo výkonu práce,
popřípadě i pravidelné pracoviště, mimo území České republiky, náhradu

a) zvýšených životních nákladů,

b) zvýšených vybavovacích výdajů,

c) jízdních výdajů a výdajů za ubytování při některých cestách do České
republiky a zpět,

d) výdajů spojených s přepravou osobních věcí.


Zákoník práce ›  ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA VÝDAJŮ POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCI V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE ›  HLAVA IV - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH

Adresa této části zákona: http://www.agentka.cz/cz/zakony/zakonik-prace/26200353