Zákoník práce » HLAVA II - PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA A VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU

PRACOVNÍ POMĚR, PRACOVNÍ SMLOUVA A VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU

Paragrafy:   § 33   § 34   § 35   § 36   § 37   § 38   § 39  

§ 33

(1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(2) Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se
obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným
orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání
pracovní smlouvy.

(3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v
případech stanovených zvláštním právním předpisem ^16a); nestanoví-li to
zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u
vedoucího

a) organizační složky státu ^7 ^7 ^7),

b) organizačního útvaru organizační složky státu,

c) organizačního útvaru státního podniku ^13 ^13),

d) organizačního útvaru státního fondu ^14 ^14),

e) příspěvkové organizace ^15 ^15),

f) organizačního útvaru příspěvkové organizace,

g) organizačního útvaru v Policii České republiky ^16 ^16).

(4) Jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný
podle zvláštního právního předpisu ^16b); nevyplývá-li příslušnost ke
jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího

a) organizační složky státu ^7 ^7 ^7) vedoucí nadřízené organizační složky
státu,

b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této
organizační složky státu ^7 ^7 ^7),

c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku ^13 ^13),

d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální
statutární orgán, vedoucí tohoto fondu ^14 ^14),

e) příspěvkové organizace zřizovatel,

f) organizačního útvaru příspěvkové organizace ^15 ^15) vedoucí této
příspěvkové organizace,

g) organizačního útvaru v Policii České republiky ^16 ^16) policejní
prezident.

§ 34

(1) Pracovní smlouva musí obsahovat

a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene
a) vykonávána,

c) den nástupu do práce.

(2) Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely
cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce
sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce
sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště
obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

(3) Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně.

(4) Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen
vydat zaměstnanci.

§ 35

Zkušební doba

(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě
jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 odst. 1). Zkušební dobu
je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo
vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být
dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. Zkušební dobu je
možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do
práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní
místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné
sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.

(2) O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v
průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje.

(3) Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.

§ 36

Vznik pracovního poměru

(1) Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě
jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den
jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

(2) Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v
tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o
této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

§ 37

Informování o obsahu pracovního poměru

(1) Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech
vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance
o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku
pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí
obsahovat

a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo
zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a
příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližší označení druhu a místa výkonu práce,

c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,

d) údaj o výpovědních dobách,

e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,

f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo
platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy
nebo platu,

g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky
zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv.

(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného
státu, je povinen jej předem informovat o předpokládané době trvání
tohoto vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat.

(3) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e) a v odstavci 2,
týkající se měny, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat,
mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní
smlouvu nebo na vnitřní předpis.

(4) Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a
povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na
pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.

(5) Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním
řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec
musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

§ 38

Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

(1) Od vzniku pracovního poměru je

a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní
smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky
pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky
stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním
předpisem,

b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce
podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat
povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

(2) Pro pracovní poměr založený jmenováním platí ustanovení o pracovním
poměru sjednaném pracovní smlouvou.

(3) Zaměstnavatel je povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách
s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech.

§ 39

Pracovní poměr na dobu určitou

(1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána
doba jeho trvání.

(2) Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat
celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru;
to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v
uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího
pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k
předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se
nepřihlíží.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází k
pracovnímu poměru na dobu určitou

a) podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis
stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších
práv ^17),

b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v
práci na straně zaměstnance.

(4) Jsou-li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo
důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec
vykonávat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že v písemné
dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže
vymezeny; ustanovení § 51 občanského zákoníku v tomto případě není
možné použít. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit
vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová
organizace.

(5) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na
dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 2
až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně
zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se
jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly
splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, může jak zaměstnavatel,
tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy
měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahují na pracovní smlouvu
zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou
práce ^18) a zaměstnancem za účelem výkonu práce u uživatele (§ 2 odst.
5, § 308 a 309).

Adresa této části zákona: http://www.agentka.cz/cz/zakony/zakonik-prace/26200180